Píše se rok 2005 a v kinech právě běží filmy jako Obchodník se smrtí, Star Wars III nebo Mrtvá nevěsta Tima Burtona (tento přívlastek nepíši jen tak náhodou, neb právě Tim Burton seděl na režisérském křesle u prvního hraného filmu o Batmanovi v roce 1989.) Mezi výše zmiňovanými snímky se nachází i nové zpracování Batmana od režiséra Christophera Nolana. Ten se odprostil od veškerého následování svých předchůdců a začal si razit svou vlastní cestu. Dalo by se říct, že vyzval na nepřímý souboj Burtonova Batmana, s jehož dílem je ten Nolanův neustále srovnáván a vedou se sáhodlouhé diskuze o tom, který je vlastně ten lepší. Já osobně bych se vyhnul nějakému srovnávání. Jde o dva odlišné přístupy, které se přirozeně podepsaly na konečném výsledku obou filmů.
Batman začíná popisuje nástup Bruce Waynea (Christian Bale) na scénu co by ochránce všeho dobra v prohnilém městě Gotham. Bruce Wayne měl nelehké dětství. Jeho rodiče byli zastřeleni a jediný, s kým vyrůstal, byli sluha Alfréd (Michael Caine) a kamarádka Rachel (Katie Holmes). Ani v dospělosti se však nedokázal plně smířit s ranami osudu, a tak vzhledem k okolnostem se rozhodne odejít z domova. Za pár let se však vrací pln ideálů a zkušeností, aby zbavil Gotham zločinu, jenž ho připravil o to nejcennější. Na scénu nastupuje ve svém netopýřím převleku, který je vybaven těmi nejmodernějšími vychytávkami ke zničení jeho nepřátel. Samozřejmě to nebude mít lehké, v cestě mu bude stát nejeden strašák tohoto zkaženého města.
Dá se říct, že se Nolan pevně drží komiksové předlohy, a tak se setkáme jen s malými změnami. Pomalu rozjíždějící se příběh je protkán změtí flashbacků, které doplňují mozaiku toho, co jsme o Bruceově životě ještě nevěděli. Příběh je vyprávěn s temným nádechem bez jakéhokoliv náznaku humoru nebo ironie. To vše zasazeno do moderních kulis a doplněno oku lahodícími triky. Akčním scénám chybí jakýsi řád, ale i tak je nač se dívat a žádná akční scéna vám nepřijde fádní. Avšak to hlavní, co dělá tohle batmanovské zpracování tolik výjimečným, je psychologická propracovanost postav. Na rozdíl od svých předchůdců blíže poznáváme rozpolcenost duše Bruce Waynea a pozornějším z vás jistě neuniknou různé detaily. Třeba proč se rozhodl pro netopýří převlek, nebo proč nepoužívá zbraně, ale jen technicky vymožené „hračičky“. Nedá se říct, že by byl Nolan mistrem v oboru, protože místy děj pokulhává a spadává k stereotypním sekvencím opakující pouze to, co už jsme měli možnost vidět o několik záběrů dříve.
Když si představíme herecké složení, asi jen horko těžko bychom našli na první pohled slabý článek. Podobně je tomu i ve filmu. Ať už nezvykle klaďácký Gary Oldman překvapil svým (na něj nezvyklým) komorním výkonem, či Cillian Murphy, který zazářil např. ve spektáklu Sunshine, ohromil svým oplzle ulízlým padouchem. Murphy dokonce útočil na jedno z těch pochybných ocenění „Nejlepší padouch roku“, ale to mu nakonec vyfoukl Hayden Christensen. Christian Bale je kapitola sama o sobě. S úlohou zahrát rozdvojenou osobnost se popral více než statečně. Jeho „stalloneovský“ výraz a barva hlasu perfektně kontrastuje s pózou milionářského floutka. Jediný, koho kritika nemilosrdně zpražila, byla Katie Holmes. Nemyslím si, že by podala špatný výkon, ale pro roli prokurátorky se kdovíjak nehodila. Nevím, jestli z tohoto důvodu nebo proto, že se o rok později stala pro Batmana neatraktivní kvůli svatbě s Tomem Cruisem, ale v dalším pokračování její roli obsadí méně zaškatulkovaná Maggie Gyllenhaal.
Na začátku jsem napsal, že nebudu moc srovnávat s Burtonovým Batmanem, nakonec mi to přeci jen nedá. Nolan vytvořil Batmana temnějšího, realističtějšího a méně komiksového. Někdo sice může namítat, že právě ono burtonovské zpracování je pro komiks sympatičtější, jde však jen o věc názoru. Každopádně se tento film stal otevřenější pro širší veřejnost a ne jenom pro hrstku vyvolených komiksových fanoušků. Batman začíná dominuje hutnou atmosférou, kterou horko těžko prokousává hudba Hanse Zimmera, jehož soundtrack nelze moc přirovnávat k první batmanovské hudbě Dannyho Elfmana. Celkově shrnuto, lze mluvit o více než slušné předehře k těžce očekávanému Temnému rytíři. Byť je dost možné, že první díl zůstane ve stínu svého pokračování, nemusím se bát, když Batman začíná označím za jeden z největších trháků roku 2005.
Martin Černý
