Harry Potter opět s odporem tráví prázdniny u Dursleyů, které probíhají relativně hladce do té doby, než přijde na návštěvu zlá teta Marge, která urazí Harryho rodiče tak, že ji Harry promění v balón, uteče z domova a skončí v Děravém kotli. V něm mu ministr kouzel Kornelius Popletal prozradí, že z Azkabanu – nejlépe střeženého vězení – uprchl hledaný vrah Sirius Black, který je údajně odpovědný za smrt Harryho rodičů. I přes tuto skutečnost se Harry vrací do Bradavic, kde byl okamžitě zaveden zvláštní bezpečnostní režim, který spočívá v umístění Mozkomorů jako stráží ve vstupních prostorách školy.
Opět se také setkáme s novými postavami, například s profesorkou věštění Trelawneyovou (Emma Thompson), Siriusem Blackem (Gary Oldman) nebo učitelem obrany proti černé magii – profesorem Lupinem (David Thewlis). Jejich herecké výkony jsou skvělé, dokonale ztvárňují charakter těchto postav, které konečně hrají velkou roli. Změn doznaly také staré známé postavy – Albuse Brumbála nyní hraje stejně dobrý Michael Gambon, poněvadž jeho minulý představitel (Richard Harris) již není mezi námi. Harry Potter v podání Danniela Radclife konečně začal pořádně hrát, Emma Watson jako Hermiona září v celé své kráse a Rupert Grint v roli Rona trošku změnil image :-)
Hned poznáte, že se vězeň z Azkabanu oproti svým předchůdcům liší hned v několika věcech. Civilní oblečení je velice příjemná změna, ale nejvíce patrná je bezesporu výprava. Nádherné zelené kopce střídá strašidelná Chroptící chýše a zvláště Harryho prolet s Klofanem (napůl kůň, napůl pták) nad jezerem je vyloženě překrásný a zanechá ve vás opravdu hluboký dojem.
Na intenzitě také nabrala atmosféra, která s sebou již nese prvky hororu. Není to ale nic radikálního a do filmu to bezproblému zapadá. Dotek Mozkomorů znázorňuje zamrznutí, dveře od Bradavic se zavírají desítkami zámků, na jaře rozkvétají květiny, atp. Nejvíce mě však vzala scéna, kdy Harry jede vlakem do Bradavic, který přepadnou Mozkomorové a vlak zůstane stát v dešti na mostě a zhasnou světla. Není co dodat, to prostě musíte vidět, stejně jako Famfrpálový zápas za bouřlivého odpoledne.
John Williams složil pro třetího Harryho jeden ze svých nejlepších soundtracků, který je o poznání propracovanější a hlavně vyspělejší. Jednotlivé motivy jsou maximálně emocionální, přitom opět snadno zapamatovatelné a nápadité. Jasným vrcholem je motiv „Window to the Past“, který znázorňuje Harryho stesk po rodičích. Škoda jen, že další díly série se v tomhle ohledu vězni z Azkabanu v žádném případě nevyrovnají a ten rozdíl v hudební stránce je do uší bijící. Není divu – hudba spolu s vizuálními efekty byly nominovány na Oscara.
Zmíněné vizuální efekty se mimořádně povedly, celý obraz je tak trošku tmavý a dodává filmu specifický nádech strachu. Mozkomorové jsou provedeni sice jednoduše, ale precizně, takže svůj účel plní bez jakýchkoliv výhrad z mé strany. V jednoduchosti je síla, a to se zde potvrzuje na sto procent.
Pokud bych vám mohl doporučit zatím nejlepšího filmového Harryho Pottera, byl by to bez jakéhokoliv přemýšlení právě Vězeň z Azkabanu. Cuarónovo pojetí je mi totiž asi nejsympatičtější a jen to potvrzuje celá řada dalších aspektů, jako je např. hudba a výprava. Navíc tento díl obsahuje nějakou hloubku, tu si však musí každý najít a vychutnat si.
