Když se mladý Alex a jeho kumpáni posílí trochou moloka obohaceného o bůhví jaké povzbudivé dobroty, co jiného jim zbývá než se jít po svém řádně pobavit. A že je to tlupa hravá, neomezují se na ledajakou večerní činnost. Tihle chlapci mlátí lidi a znásilňují s nevídanou grácií a ve svých groteskních uniformách si u toho ještě hezky zvesela zazpívají. Alex si svou vůdčí pozici v bandě ostře hlídá, není proto divu, že to jeho soudruhy začne mírně vytáčet a tak se ho při první příležitosti zbavují, Alex končí ve vězení za vraždu a příběh o nápravě a znovuzařazení do společnosti může začít.
Ani dnes by něco takového zřejmě neprošlo snadno, natož v roce 1971. Není proto divu, že se film potýkal s mnoha omezeními. V americké verzi musel Kubrick vystřihnout 30 vteřin, aby film nedostal hodnocení X (nahota, násilí apod.). Pozdější DVD byly ovšem distribuovány v původní verzi. V Anglii se dokonce objevilo několik vražd, jejichž pachatelé se na film odvolávali (ono je v průseru vždycky jednoduší říct, že jsem moc hrál GTA, než že jsem vraždící maniak). Kubrick byl nucen film v UK stáhnout z kin, důvodem však nebyly ani tak výčitky svědomí, jako spíš výhrůžky jemu a jeho rodině. První DVD bylo v Británii k dostání až krátce po Kubrickově smrti. Zároveň s tím se film konečně dostal i do britských kin.
Pokud tedy coby diváci vydržíte úvodní zdánlivě samoúčelné běsnění mladých delikventů, zjistíte, že se film zabývá vážnými morálními otázkami. Je lepší mít ve společnosti svobodného násilníka a nebo spořádaného robota (odsud zřejmě název), kterému je násilí cizí jenom proto, že je i pro něj spojeno s utrpením? Kromě tohoto celkem jasného útoku na behaviorismus může další otázkou být například zneužívání vlastní svobody, ať už ze strany Alexovi nebo těch, kteří ho využili pro své sobecké účely.
