Životní kréda Michela Davise jsou zvláštní, ale svým způsobem docela pochopitelná. Tento britský režisér si totiž dobrých deset let vydělával na teenagerských komediích, aby jednou (konkrétně v roce 2007) mohl do kin poslat dobře vypadající akční film se známými herci a co nejlepším jménem. A alespoň některé z jeho položek se mu podařilo splnit. Shoot Em Up zní kupodivu dobře i v českém Sejmi je všechny a hlavního hrdinu, Clive Owena, všichni fanoušci filmu dobře znají, ačkoliv se nedá považovat za herce, který by komerčně utáhnul celý film. I tak se ale film představoval jako lahůdka pro všechny znalce starších akčních kusů a u redaktorů našeho webu měl dodnes opravdu velkou fandovskou centrálu. Bohužel se ale kvantita vystřelených kulek neshoduje s kvalitou stříbrných nábojů. Přesvědčme se o tom v naší recenzi.
Bývá zvykem, že po prvním odstavci, jenž film lehce naťukne, přijde na řadu příběhová linie. Mně se do ní ale tentokrát vůbec nechce. Ne, že bych vás tímto gestem chtěl uchránit před neobvykle podanou story, to chraň Bůh. Prostě a jednoduše mě příběh v Sejmi je všechny až nebezpečně štval. Poprvé v recenzi teď použiji srovnání se Zastav a nepřežiješ (Crank), který je na tom žánrově téměř stejně a jeho úspěch tkvěl především v nadlehčenosti příběhu skloubeného s parádní akcí. Ta nadlehčenost ale Davisovi chybí a tak nám tedy servíruje prapodivné moralizování, politická spiknutí a další obskurní zápletky, které možná byly na papíře symbolem nadsázky, ale v kině působí až nechtěně směšně. A že jsem neřekl nic o příběhu? Aha… Clive Owen utíká s cizím děckem před hromadou ozbrojených chlapů, kteří jej chtějí vidět na pekáči. Stačí?
Tedy, abych nevypadal před ostatními jako suchar, občas jsem se u Sejmi je všechny opravdu válel smíchy. V první polovině má totiž příběh jasně viditelné komické chvilky a při scéně s jeptiškou jsem opravdu ocenil scénáristův smysl pro humor. První půlka jako taková je na tom oproti zbytku filmu mnohem lépe. Příběh se nekomplikuje, postava Cliva je sympaticky ironická a ty nejlepší akční pasáže jsou rozhodně namačkány právě v prvních čtyřiceti minutách. Jenomže potom vymění Davis dítě za brečící loutku a všechny vtípky a sarkasmy odcházejí do důchodu. Druhá část totiž chtěla být děsně cool. A to je ta chyba, dámy a pánové.
Akční sekvence totiž tentokrát samotný film neutáhnou, ačkoliv se Michael Davis ve svých snech pravděpodobně vidí jako druhý John Woo. Spousty filtrů, zbytečných blikaček a dalších podivností totiž odebírají s akce veškerý nadhled. Jedinou pamětihodnou scénou tak v mých očích zůstává přestřelka na záchodě, která je kromě dobré kamery i velice vtipná. Bodejť by ne, je v první polovině :). Ovšem momenty, kdy Clive Owen střílí pistolemi (a mrkvemi) desítky hrdinů by šly zkrátka natočit o dost lépe a ač se čas od času objeví nějaký šťastný moment (KO nepřítele střelením do šuplíku), budí akce v Sejmi je všechny spíše rozpaky. Nikoliv, že by byla nějak zuřivě špatná – to vůbec ne. Jen prostě, například v přímém souboji s Crankem, méně či více zaostává. A může za to jen a jen Davis.
Jedna věc se ale režisérovi nedá odepřít. Nápadů a scén, kdy si nehledě na čistotu natočení řeknete – páni, opravdu zajímavá myšlenka – je skutečně hodně. Když hned z úvodu vystřílí Clive Owen z reklamního nápisu FUCK U a Paul Giamatti tam na oplátku dodá FUCK U TOO zdvihnete palec vzhůru a patrně se lehce pousmějete. Právě kvůli těmto výborným momentům působí nudné a celkově velice nepovedené scény až příliš kontrastně. Mluvím teď třeba o scéně s letadlem a dalších věcech, kterých si všimnete až po zhlédnutí samotného snímku. Ty ale nesnižují onen samotný fakt, že nápady se to v Sejmi je všechny jenom hemží.
Pochvalu si ale zaslouží také Clive v hlavní úloze, která by sice mohla být o něco více rozvinuta, ale svým způsobem se její omezenost dá svést na použitý žánr. Paul Giamatti si navíc roli tak moc užívá, že kdyby mu každá role seděla tak moc jako zde, byl by z něj ještě známější a dražší herec, než je nyní. Monica Bellucci v roli šlapky ničím nepřekvapí a hraje stejně kvalitně jako je tomu vždy. Zkrátka herce si Michael Davis opravdu sehnal v tom nejlepším obchodě. A může si za to gratulovat.
Sejmi je všechny nakonec není tak špatné, jak to první kritiky naznačovaly. Jen bilancuje na příliš tenkém laně, a zatímco první polovinu zvládá s přehledem, ta druhá je až příliš „o držku“. Kdo se chce tedy dívat, jak se Michael Davis trochu uměle snaží být supercool, nechť zajde na jeho nové dítko do kina. Při sledování se chvílemi bude smát, chvílemi nudit a občas ocení solidní rejžův nápad. Nic víc… Však to znáte!
Daniel Krásný
