Nemocnice na kraji města - nové osudy

Česká televize by ráda něco na způsob novácké Ordinace, do podzimního boje proto vyráží s dalším pokračováním Nemocnice na kraji města. Má však smysl se na něj dívat?

Po otřesném pokračování Nemocnice na kraji města po dvaceti letech se na obrazovku dostává další série s podtitulem Nové osudy. Scenáristka Lucie Konášová, která má na svědomí obě série Dobré čtvrti, zamontovala do příběhu vedle starých známých (kde chybí jen Iva Janžurová a Josef Dvořák) i několik nových tváří. Režisér Viktor Polesný jim pak dal konkrétní jména a před kameru dotáhl pár svých koní. Kromě Vilmy Cibulkové se tak na plac dostala i Danica Jurčová, jejíž přelaskavělý part Honzy, která trpěla za hloupost druhých, mi vadil už v pohádkovém paskvilu O ztracené lásce, na němž se vedle Polesného značnou měrou podílela bývalá herečka Eva Hudečková. Jurčová je smutná i v Nových osudech, koulí očima, její přízvuk tahá za uši a divákovi by jí mělo být líto. Není.

Potěšující je naopak fakt, že se do obsazení dostal ostravský talent Richard Krajčo, který se snažil už v Hraběnkách a zdá se, že role schopného, ale drzého doktora mu padne jako ulitá. Na scénu se po několika letech vrací i Helga Čočková, v původní sérii dcera doktora Štrosmajera, jejíž civilní projev vyvolá lehké cukání koutků – není to ovšem myšleno nijak špatně. V prvním díle má relativně velkou roli i Jiří Korn (nahradil původně zamýšleného Milana Kňažka), jehož obsazení jsem se obával. Někdejší moderátor Ein Kessel buntes však slušně využil své zkušenosti z německého konferování v osmdesátých letech a jeho manažera Funkeho mu tak strpíte.

U čeho však oči přimhouřit nejde jsou laxně natočené „akční záběry“. Nehoda Krajča s Ježkovou působí asi tak hloupě, jako pád Zdeňka Svěráka z kola ve Vratných lahvích. Korunu tomu však nasadí až autonehoda Korna, jehož padající hlava na volant (fotka je fajn, ale tohle se musí vidět) aspiruje do top desítky nejnepovedenějších záběrů. Naopak dramatické záběry na pohotovosti jsou v symbióze s hudbou stravitelné a člověk má pocit alespoň desetiny opravdovosti. A hlavně, zraněné sem narozdíl od Ordinace nepřiváží Martin Maxa.

Jako rozjezd je to zatím velmi slabé, i když přeci jen o fous lepší než pár let staré Bočanovo pokračování. Nemám však nejmenší důvod, proč bych se měl dívat na další díly. Možná kvůli půvabné Jitce Ježkové, možná kvůli solidní Elišce Balzerové, po jejíž postavě má jít hlavní dějová linie, možná kvůli Oldřichu Kaiserovi, který má do děje vstoupit až později... Šlo by pokračovat dalšími jmény, ale co z toho, když se z Nemocnice vytratil duch a je to jen hezké, pozlacené nic?

Hodnocení:

Diskuse k článku

Přispívání je povoleno pouze přihlášeným uživatelům...
Diskuse k článku zatím neobsahuje žádný příspěvek.