Soudce Dredd je klasický komiks, který vychází již od konce 70. let. Hlavní postava Dredd patří mezi soudce, kteří v neutěšené vzdálené budoucnosti potírají zločin, a to velmi efektivně, neboť soudce zde zosobňuje policii, soudce i kata zároveň (ano, je to malinko fašistické).
V novém filmu je svět budoucnosti opět představen jako pesimistická a pochmurná dystopie, zdevastovaná jadernými zbraněmi, společnost je na pokraji rozkladu a před absolutní anarchií ji zachraňují právě soudci. Navíc se v ulicích objevila nová droga SLO-MO a Dredd, který zaučuje nováčka – subtilní Andersonovou, se během drogového zátahu dostává přímo ke zdroji všeho zla. Vrchní patra obrovského bytového komplexu, kde oba soudci vykonávají spravedlnost, zcela náhodou okupuje zlotřilá a extrémně brutální dealerka Ma-Ma se svým gangem a rozhodně si nechce nechat ruinovat byznys, takže prozřetelně rozpoutá nevídaný masakr. Ale spravedlnosti musí být učiněno zadost!
Dredd v režii Peta Travise jednoznačně vsadil na surové násilí a přímočarý děj. Nezatěžuje nás morálními otázkami ani výčitkami nebo vysvětlováním a zbytečnou logikou. Rovněž tvůrci upustili od přehnaně věrné komiksové estetiky, která se ve snímku Soudce Dredd se Stallonem stala přímo groteskní. Uzavřený komplex vytváří dostatečný prostor pro brutální násilí a SLO-MO, droga, která konzumentovi dopřeje zpomalené plynutí času, nevtíravě ospravedlňuje subjektivní slow motion scény v těch nejbizarnějších okamžicích.
V hlavní roli se představil Karl Urban jako Dredd, který sice nedisponuje polo-ochrnutým (čili drsným) obličejem jako Sly Stallone, ani není vybaven anabolickým svalstvem, přesto coby drsný soudce nevypadá úplně teatrálně (poněkud komicky však ano). Dalšího soudce, nováčka Andersonovou, si zahrála křehká Olivia Thirlby, která k Urbanovi "bez citů" vytváří očekávatelný emocionální protipól. Jako démonická Ma-Ma naprosto exceluje britská herečka Lena Headey vybavená silikonovými jizvami, které jí dodávají na záporácké image. V jejím podání se Ma-Ma stává úchvatným vykonavatelem destruktivních amorálních zločinů a je rozhodně jednou z nejsympatičtějších padoušských anti-hrdinek vůbec.
Dredd má rychlé tempo, spád, prostou zápletku a díky SLO-MO i spektakularizované brutální smrti. Strukturou připomíná indonéský hit Zátah a nesnaží se svou "B" kategorii pozdvihnout hvězdnými jmény. Nový Dredd si nezaslouží být odepsán a haněn, rozhodně patří mezi ta příjemnější filmová překvapení.
Michala Benešovská
