Režisér James Wan odstartoval sérii SAW bez chybičky. V roce 2003 debutoval zhruba desetiminutovým počinem, jež všechny fanoušky hororů uchvátil natolik, že začali toužit po opravdovém celovečeráku na téma SAW. I producentovi Greggu Hoffmanovi se krátkometrážní snímek zalíbil a na produkci celovečeráku ihned kývl. Když na podzim roku 2004 přišel do kin snímek Saw: Hra o přežití, diváci byl v jistém slovasmyslu ohromeni. Wan věděl, že takto rozjetou prácičku nemůže nechat jen tak a spolu s režisérem Darren Lynn Bousmanem začal s natáčením dalších pokračování. Od čtvrtého dílu to však se sérii SAW šlo z kopce. Fanoušci se začali nudit a nápady na další hry o přežití byly až moc přehnané nebo jim naopak chyběl šmrnc. Nyní stojíme před pátým dílem. Nový režisér David Hackl se bohužel trápí ještě víc než jeho předchůdci.
Jigsaw už je od třetího dílu mrtvý, avšak v jeho šlépějích kráčí speciální agent Hoffman (Costas Mandylor), kterému visí prozrazení na vlásku. Je ovšem rozhodnut udělat vše proto, aby bylo tajemství jeho činů zachováno. Do toho všeho šťourá agent Peter Strahm (Scott Patterson), který se vydává řešit případ na vlastní pěst. Netuší však, že Hoffman na něj nastraží zákeřnou past. Do celého filmu opět zasahují scény z předešlých dílu, které poskytují hromadu vysvětlení k nejasnostem, s nimiž nás tvůrci na začátku série zasypali. Jestli si však myslíte, že celé puzzle už máte složené, jste na omylu! Nechybí zde ani obligátní příběh pěti lidí, jež jsou uvězněni ve hře o holý život. Na konci filmu opět vlála ona nudná nekonečnost a otevřenost. Nebude proto překvapením, že za rok tu máme další osmdesátiminutovku nefalšované nudy. Otázkou je, který sebevrah si vezme šestku na svědomí.
Za pochvalu stojí leda herecký výkon Jigsawa (Tobina Bella), coby průkopníka hrůzostrašné hry. I přesto, že už pár let prdí do hlíny, se pro něj ve scénáři hned několikrát našlo místo. Nadávat svému nástupci za to, že přeřízl člověka tupou, nikoli ostrou čepelí od kyvadla, může opravdu jen on.
Tvůrci série SAW si mohou připsat další černý puntík do svého bločku. Jásat a tleskat mohli opravdu jen skalní nadšenci Jigsawových nechutných hrátek, byť jsme se v kinosále občas zamysleli, co všechno může lidský mozek vymyslet na téma "smrt". U mě ztrácí "Pila" každým dílem jednu hvězdičku, ať už mluvíme o přeplácanosti, nepřehlednosti nebo stejných prvcích z předchozích dílů. Aby se tahle hororová sága opět postavila na nohy, muselo by se ještě hodně přitlačit na "pilu".
