Sicario: Nájemný vrah

Thriller z americko-mexické hranice, kde tuna zla vítězí nad zrnky dobra. A šlape jako hodinky.

Kanadský režisér Denis Villeneuve sice debutoval už v roce 1996 snímkem Cosmos, v divácky širokém měřítku o sobě dal poprvé vědět až o téměř dvě dekády později thrillerem Zmizení. S Jakem Gyllenhaalem natočil v roce 2013 ještě jeden film - thriller Nepřítel. Největší pozornost však na sebe strhl informací, že natočí dvojku Blade Runnera.

Villeneuve má thrillery zjevně rád, což dobře dokazuje v zatím posledním celovečeráku Sicario: Nájemný vrah. Agentka FBI Kate Macerová (plaše-drsná Emily Blunt) se v něm právě oklepává ze smrti několika svých kolegů, jejichž vrahům chce zatnout tipec. Nebo se o to aspoň pokusit. Proto kývne na spolupráci s Mattem Graverem (Josh Brolin), tajnůstkářským frajírkem z elitní skupiny spadající pod americkou vládu, aby trochu rozdmýchali napětí panující těsně za mexickými hranicemi.

Ano, děti, drogy jsou zlé, a pokud v jejich distribuci jedou i policajti, je to ještě horší. Úspěch téhle partičky závisí na podivném kolumbijském poradci Alejandrovi (zvláště vyčnívající Benicio Del Toro), který má v diáři ještě nějaké nevyřízené účty z minulosti. Pro to je však nutné, aby Kate zatnula zuby a vydržela i leckteré nestandardní postupy. Necukne?

Sicario: Nájemný vrah je macho-snímek demonstrující sílu a nastolující nepříjemné otázky. Má smysl hrát na obě strany? Mohou se ohýbat zákony? A skutečně jsou všichni uprchlíci zvířata? Abyste to nechápali špatně, nečeká vás žádné složité filozofování, ale film s takovým spádem, během něhož se budou zdát dvě hodiny jako lusknutí prstů. A přesto se v něm kromě dvou akcí a jedné velmi solidní otvírací scény nic zásadního nestane.

O to je však zážitek intenzivnější. Plány, plány a zase plány. Příprava jednotlivých akcí, výslechy, konspirace. Na práci zkušeného týmu profesionálů závisí lidské životy, ve vzduchu visí kromě písku i hromada peněz, nebe je modré a trpělivost není bezbřehá. Villeneuve umí dostat diváka do hry.

Na realistickém zpracování se navíc velkou měrou podílel kameraman Roger Deakins s bohatou filmografií (Skyfall, Tahle země není pro starý, Fargo, Vykoupení z věznice Shawshank). Villeneuveova strategie, jak co nejvíce přiblížit práci týmu, je prostá – ruční kamera až na dřeň a jejích několik variací, např. formou nevšední noktovize v mexických katakombách. To celé rámuje hudba Jóhanna Jóhannssona, která si vystačí s jednou minimalistickou linkou, která usazuje přímo na solar, jako když se výstřely z automatu filtrují přes hrnec na brambory.

Sicario: Nájemný vrah je veskrze moderní, dynamická podívaná, které po více než sto minut nepadá řetěz a přestože ke konci ztrácí lehce dech a je místy předvídatelná, jedná se o poctivě zpracovanou žánrovku.

Hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

Přispívání je povoleno pouze přihlášeným uživatelům...
Diskuse k článku zatím neobsahuje žádný příspěvek.

Filmy

Sicario: Nájemný vrah

(Sicario)

Režie: Denis Villeneuve

Další články v kategorii