Japonské monstr filmy 50. a 60. let aneb Godzilla vládne všem - 1. část

V roce 1954 vznikl film Godzilla (Gojira; Ishirô Honda, 1954), snímek o nebezpečí jaderných zbraní laděný výrazně protiamericky. Jako jeden z prvních kaijû eiga (japonský monstr film) ovlivnil podobu všech následujících monstr filmů i celého japonského filmového průmyslu. Ačkoliv od poloviny 50. let přibývala stále bizarnější pokračování jako houby po radioaktivním dešti a varovný apel se začal vytrácet, monstr filmy dodnes zůstaly významným proudem (nejen) japonské kinematografe.

TOHO, domov nejen monster

Přední japonskou společnost TOHO, která se proslavila kaijû filmy a distribucí filmů Akiry Kurosawy, založil v roce 1932 Ichizo Kobayashi s názvem Tokyo Takarazuka Theater Co. Společnost TOHO byla úspěšná především v tvorbě hudebně-zábavních revue západního typu. V roce 1936 Kobayashi koupil dvě filmová studia – J. O. Studios a Photo Chemical Laboratories, čímž společnost rozšířil a navýšil počet vyrobených filmů. Na konci 30. a během 40. let se TOHO přizpůsobila politické situaci a převážnou část produkce tvořily propagandistické snímky.

V polovině 40. let, po kapitulaci v druhé světové válce, se Japonsko na sedm let ocitlo pod americkou správou, což mělo na filmový průmysl obrovský dopad. Na konci tohoto období se začala země ekonomicky zmáhat a TOHO čekalo období největší slávy.

V 50. letech zažívala společnost TOHO mimořádně úspěšné období. Distribučně zaštiťovala významné filmy Akiry Kurosawovy Žít (Ikiru, 1952), Sedm samurajů (Shichinin no samurai, 1954), Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku, 1955) a Krvavý trůn (Kumonosu-jō, 1957).

V roce 1954 se filmový průmysl začne otřásat v základech – přichází Godzilla, kterou natočil Ishirô Honda (původně měl snímek režírovat Senkichi Taniguchi) a film byl ve své době nejnákladnější produkcí společnosti TOHO.

Godzilla měla obrovský úspěch a inspirovala další tvůrce k natáčení podobných snímků. Monstr filmy se začaly točit nejen v TOHO, ale oblibu fenoménu kaijû eiga využily i další společnosti (včetně Shochiku a Daiei Motion Picture Company).

Úspěchu Godzilly si ale už žádný film nezopakoval a blízkosti ředitelství společnosti TOHO v centru Tokia se dodnes nachází slavná socha jejich nejslavnějšího dítka Godzilly.

Po Hirošimě přišla Godzilla

Bomby svržené na Nagasaki a Hirošimu na konci druhé světové války daly na vlastní kůži Japoncům pocítit ničivé a otřesné následky použití jaderných zbraní. O osm let později uviděl producent Tomoyuki Tanaka příležitost, jak jadernou hrozbu komerčně využít v monstr filmu. Mistr speciálních efektů Eiji Tsuburaya se k projektu také připojil, především proto, aby vzdal osobní poctu King Kongovi (King Kong; Merian C. Cooper, Ernest B. Schoedsack, 1933). Režisér Ishirô Honda se rozhodl, že „monstrum pojme jako metaforu vzrůstajícího strachu národa, přežívajícího pod hrozbou soudného dne…Výsledkem bylo, že se z bomby stala příšera.“ Eiji Tsuburaya s Hondou později spolupracoval také na dalších monstr filmech. Vedle King Konga nacházeli tvůrci inspiraci ve filmu The Beast from 20,000 Fathoms (The Beast from 20,000 Fathoms; Eugène Lourié, 1953), který zaznamenal velký úspěch, na němž se podepsala práce Raye Harryhausena (tvůrce triků a speciálních efektů). Film The Beast from 20,000 Fathoms otevíral téma, které převzala i Godzilla a mnoho dalších monstr filmů – jaderné zbraně a jejich dopad. K nefilmovým inspiracím patřila nehoda rybářské lodi Lucky Dragon No. 5, na kterou je ve filmu odkazováno v úvodu.

Na rozdíl od King Konga a snímku Beast from 20,000 Fathoms Godzilla přinášela naléhavé poselství, výpověď o ponuré době a o zoufalství lidí čelících neznámému nebezpečí.

Jak ve svém textu „Japan´s Nuclear Nightmare: How the Bomb Became a Beast Called Godzilla“ na několika místech poznamenává Peter H. Brothers „Godzilla je více filmem o lidech, než o příšeře.“ Význam Godzilly bývá v kontextu dějin kinematografie často podceňován (na tom se jistě podepsalo množství a kvalita jejích pokračování a napodobenin), ačkoliv se jedná o film, který zachycuje atmosféru strachu z „atomového věku“ v poválečném Japonsku velice přesvědčivě.

Vliv na tuto skutečnost mají také osobní zkušenosti Ishira Hondy. Více než sedm let prožil v armádě, byl svědkem náletů na japonská města a prožil půl roku jako válečný zajatec, později na vlastní oči viděl, co zbylo po bombardování z Hirošimy.

Navzdory tomu se ve filmu Godzilla vyhýbá prvoplánové senzačnosti a pozornost směruje k vnitřnímu rozpoložení lidí a buduje ponurou atmosféru nejistoty a strachu, jak uvádí Peter H. Brothers „Honda chtěl, aby se jeho publikum soustředilo na utrpení jednotlivých lidí a ne aby bylo znechucováno a rozptylováno jejich fyzickými znetvořeními.“

Hudba, kterou pro film zkomponoval Akira Ifukube, dotváří sugestivní a naléhavou atmosféru světa čelícího destrukci. Ifukube je také autorem charakteristického melodického řevu Godzilly.

Stísněná atmosféra města před útokem působí zneklidňujícím dojmem, ale vrcholem se stávají záběry z nemocnice, kam jsou zranění přiváženi po útoku, zde už o analogii s Hirošimou nemůže být pochyb. Samotný útok Godzilly je důkazem dobového umění zvláštních efektů, miniatury a herec v kostýmu příšery dnes nepůsobí efektně, ale díky umístění kamery a důkladně propracovaným detailům miniaturního města nevypadá Godzilla směšně (minimálně v porovnání s některými svými následovateli).

Analogie s druhou světovou válkou

Nejen podle Petera H. Brotherse je Godzilla reprezentací japonské vojenské i civilní zkušenosti posledních měsíců druhé světové války. Režisér Honda tvrdí, že kromě samotné příšery odkazují na válku také zvuky, které vydává – její řev má připomínat varovnou sirénu upozorňující na nálety a její kroky zní jako exploze bomb.

Pro ukázku shrnu nejnápadnější analogie s druhou světovou válkou tak, jak je ve svém textu předkládá Peter H. Brothers

- V noci na 9. března 1945 shodily americké bombardéry B29 zápalné bomby na Tokio. Zničeno bylo více než 250 000 budov, shořelo 29 km2 města, milion lidí se ocitlo bez střechy nad hlavou a 100 000 lidí zahynulo. 

Godzilla: Příšera na Tokio chrlí oheň během útoku.

- Japonská domobrana se mobilizuje k boji, když se Američané chystají vylodit na pevninu v invazi známé jako „Operace Olympic“.

Godzilla: Japonská domobrana se připravuje na odražení druhého útoku příšery, která přichází z moře.

- V posledních měsících války je japonská armáda zaskočena počtem nepřátel a vyspělou technologií, kterou používají.

Godzilla: Japonská armáda je proti příšeře bezmocná.

- Japonsko čelí USA samo, Německo a Itálie se v době, kdy ještě Japonsko bojuje, již vzdaly.

Godzilla: Japonsko se ocitá proti příšeře osamoceno, pomoc od žádné země nepřijde.

Podobných paralel je ve filmu více, i zmiňovaná scéna s nemocnicí ve své době vyvolala debaty (především ze strany Američanů), zda se nejedná o autentické záběry zraněných po bombovém útoku na Nagasaki a Hirošimu.

Související články

Diskuse k článku

Přispívání je povoleno pouze přihlášeným uživatelům...
Diskuse k článku zatím neobsahuje žádný příspěvek.