34. Letní filmová škola 2/2

Nestihli jste Letní filmovou školu? O co jste přišli? A nebo ani nevíte, o co jde? To vše se dozvíte z naší reportáže, která pokračuje druhým dílem.

Druhý den byl ve znamení tvorby filmového mága Alejandra Jodorowského a (nyní v souvislosti s Bathory propíraného) Juraje Jakubiska. Oba dva režiséři překvapili mírou svého „rukopisu“, kterého zanechávají ve svých dílech. Oba snímky byly velmi svérázné a osobité. Jakubisko navíc velmi mile překvapil, a dá se říct, že jeho dílo Vtačkovie, siroty a blázni bych zařadil mezi největší zážitky z LFŠ. Červeně jsem měl vyznačenu v dnešním programu besedu na téma: Jak se dělá filmový časopis. U jednoho stolu se sešli zástupci českých, maďarských, polských a slovenských filmových časopisů. Ač se moderátor občas dotkl zajímavých témat, beseda samotná moc nových informací nepřinesla. Celou dobu to bylo chození okolo horké kaše. Sumarizoval bych to tak, že ze zmíněné visegrádské čtyrky z toho Česko vyšlo nejlépe. Nejvíce spokojená se současnou situací byla Iva Hejlíčková šéfredaktorka Cinemy, která má všeho dostatek (filmové publicisty je potřeba odhánět vidlemi) a nepíše pod žádným tlakem (každý ať si přebere sám).

Poslední den mé návštěvy jsem stihl hned 4 projekce a odskočil jsem si na koncert. Mezi největší pecku tohoto dne bezpochyby patřil snímek Kabinet doktora Caligariho za doprovodu novodobé hudební kompilace s příznačným názvem DVA. Toto významné dílo německého expresionismu bylo doprovázeno dvěma hudebníky, a to na elektrickou kytaru a saxofon nebo klarinet. K tomu všemu je doprovázely počítačové mixy různých zvuků. Zprvu se může zdát, že divákům musely padat vlasy hrůzou, ale opak je pravdou. Kontrast takto odlišných přístupů učinil zázrak. V naprosto vydýchaném kině Hvězda toto představení sklidilo naprosto zasloužený potlesk. Ve Hvězdě se odehrávala i má poslední projekce, dokonce za přítomnosti režiséra Julia Medema. Ačkoliv bylo promítání v jedenáct večer, sál byl zcela zaplněn (u těchto nočních představení rarita). Julio Medem uvedl na pravou míru vztah ke svým filmům a popsal nám rozdíl mezi otcem a matkou jeho děl. Po řeči tohoto sympatického chlapíka se začaly promítat Krávy, jeho první snímek.

Shrnutí: Bylo těžké se dostat na některé filmy, ale s předstihem to šlo skoro vždy. Projekce začínaly vždy včas a až na občasné změny v programu nebyl problém. Cyklů bylo na můj vkus až příliš a klidně bych 2-3 ubral. Stávalo se, že v jeden čas běželo hodně atraktivních titulů, zatímco jindy to bylo o dost slabší. Ale chybami se člověk učí a z mého pohledu se jedná o jedinečnou filmovou akci, která je především o atmosféře a o tom, že můžou lidé se stejným koníčkem společně strávit 10 dní u výjimečných snímků, a proto je dobré tyhle projekty jedině podporovat. Koneckonců má tato akce v názvu slovo škola, tak snad si vezme ten příští ročník ponaučení z tohoto již uplynulého 34.

Diskuse k článku

Přispívání je povoleno pouze přihlášeným uživatelům...
Diskuse k článku zatím neobsahuje žádný příspěvek.